Ztratil jsem hlavu v davu a zase sám...

V podivným stavu si plavu vstříc myšlenkám, na lepší zítra na lepší okolní svět. . .

Poslední dobou (asi tak 10 let) tak nějak přemýšlím o životě. O smyslu života jsem už psala. Ale i tak nějak nad tím vším přemýšlím pořád a stále dokola.


Proč se tu děje, to co se ve světě děje?

Války, teroristé, nemoci, lži, strach, stres, farmaceutický průmysl, a jiné.

Hned na začátek chci říct, že nechci ve vás vyvolat beznaděj, smutek, a strach, ale na druhou stranu chci říct svůj názor.

Prostě mi přijde, že tenhle svět jde ke dnu. O uprchlících - teroristech jsem se už jednou přes několika měsících vyjádřila tady. Také se nejen zde, ale i a facebooku strhla lavina hnusných komentářů,  co že si vlastně dovoluji zde na mém blogu vyjádřit svůj názor a spousta lidí hájila islám.

Sice ne každý muslim musí být terorista ale doposud byl každý terorista muslim. V nás to může vyvolat strach, bezmoc... nikdy nevíte, kde se objeví. Ale na druhou stranu chci, abychom všichni, my, vy, já, věřili. Věřili v to dobré. Věřili, že tohle všechno není konec. Protože není. Doufám.

Je strašné, kolik je teď všude teroristických útoků (zatím se u všech přihlásil islám). Vím, že jejich hlavním činem je, abychom se báli. Abychom přijmuli islám se vším všudy a žili podle něj. Což doufám, že se jim nikdy nepodaří. A nikdy se tak nestane.

Tím vším chci říct jen to, že se nechci bát jen někam na dovolenou, číst další články a vidět zprávy, co všechno hnusného se ve světě děje. A sledovat jak některým jedincům to je úplně jedno. Chci žít v klidu, míru, ve spokojenosti, a nebát se vyjít ven.

Někdy si připadám dost divně, že tohle řeším a vidím ostatní, jak tohle,vůbec neřeší. Možná je lepší zprávy vůbec nesledovat, abych nevěděla, co špatného se ve světě děje, abych se nebála jet tam a tam....

Máte to někdo jinak či stejně?

Poslední větou chci říct, že neztrácejme naději, a doufejme v to lepší.
Já v to doufám.